Únava.

26. prosince 2014 v 15:51 | Shinsuke von Wonderland |  MENŠÍ LABILITA
Lidé žijí. Chodí z domova do práce a z práce domů. Pocitují na svých bedrech plno zodpovědnosti. Cítí se hnáni časem. Časem, jehož ubývání bychom jako lidé, kteří nežijí často ani celé jedno století, neměli vůbec pociťovat. Mají pocity, že za svůj život musí něčeho dosáhnout. Musí vložit do něčeho svoji důvěru, poselství. Pro někoho to může být potomek, pro jiné zase dosáhnutí vysokého postavení v práci. Jak jedno, tak druhé se častokrát nedokáže zkombinovat. Oba případy jsou totiž ovládány. Znovu je ovlivňuje stejný činitel, a tím je čas. Lidé žijí.

Největší možnosti vyčlenění z tohoto kruhu je nejspíše v době dospívání. Kdy je duše na hranici dítěte a dospělého. Tato chvíle je ta jediná, kdy je člověk schopen vidět vše dvojíma očima. Je to nebezpečná část života. Může zcela rozhodnout o osudu budoucího dění. Dospělí věří, že když jedince vychová stát mezi ostatními vrstevníky, že se mezi nimi najdou lidé, kteří se stanou dospělými dřív a stanou se vzory pro jejich dítě. Dítě tudíž pochopí jakým směrem má jít, má studovat, najít si práci a pokračovat vektorově v tomto kruhu.

Člověk je přeci chytrý, když je pracovitý. Inteligence se tu pomalu měří v HDP. Proč ne? Vždyť tohle je stále dokola omílané téma, které každý zná. Nebuď hloupý, nepřemýšlej a jdi pracovat! Z práce jsou peníze a bude se ti žít krásně. Úspěšní lidé mohou cestovat, jezdit na dovolené a užívat si slávy. Jsou šťastní.

Co, když se však člověk zastaví na té hranici o, které jsem mluvil? Co, když je tak hloupý, že nedokáže žít stejně jako ostatní? Co, když je mu tento styl života u prdele a nedokáže příjmout fakt, že by někdy tímto způsobem měl žít.

Ve chvíli, kdy se člověk bojí říci své pravé pocity, tak se dostává do nejlepšího přátelství se svojí osobou.
 


Komentáře

1 Kolemjdouci Kolemjdouci | 27. ledna 2015 v 1:21 | Reagovat

Článek dobry, teď ještě pokračování. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.